Jak se cítíme v prostoru?

Nejčastěji se s tématem prostoru spojuje otázka velikosti. Velikost prostoru určuje, jak se v něm cítíme. Běžně se prostor dělí podle rozlohy (m2), které poskytuje. Malé prostory jsou považované za útulné, zatímco veliké působí honosně a vzdušně. 

To, jak se cítíme v konkrétním prostoru, ale nezáleží jenom na samotné velikosti daného prostoru. Důležité je i jeho členění a vzájemné vazby mezi těmito částmi, dispozice, množství oken, kvalita komunikace anebo možnosti pro jednotlivé činnosti, které můžeme v prostoru dělat. Toto všechno ovlivňuje náš pocit z velikosti prostoru a jeho subjektivní hodnocení. Prvotní pocit je základ, ale když už jsme rozhodnuti v prostoru delší dobu zůstat a vykonávat v něm činnost, zohledňujeme další aspekty. 

Člověk jako socio-kulturní tvor potřebuje mít přirozeně vymezené své teritorium. Je to místo, které potřebujeme okupovat a mít pod kontrolou. Když také místo máme, nikdo nám do něj nezasahuje a můžeme jej upravovat, jak potřebujeme, jsme spokojeni. Proto by měl být vnitřní prostor s obytnou funkcí rozčleněn do jednotlivých zón. Základní rozdělení se skládá z denních a nočních zón. Denní zóny jsou pochopitelně ty, které používáme přes den, jako například obývací místnost, kuchyň a jídelna. Jsou to společné místnosti, které sdílíme s ostatními členy domácnosti. Noční zóny naopak přiřazujeme k ložnicím, dětským pokojům a k jejich příslušným hygienickým místnostem. Hlavně v nočních zónách si vytváříme naše bezpečné koutky, které nevyhnutelně potřebujeme pro pocit bezpečí a intimity. Harmonické spolužití, dokonce i několika generací, je možné, pokud má každý člen domácnosti k dispozici svůj vlastní prostor a zároveň jsou k dispozici i společné prostory na socializaci. Pak už jen zůstává zvolit zařizovací prvky také kvality, aby je i víceré generace mohli využívat. V Kaplan nábytek dbáme na kvalitní materiály, precizní zpracování a nadčasový design. Například kolekce Gatta je velice populární napříč generacemi pro svou lehkost a eleganci. 

Podobně je tomu i u prostorů s pracovní funkcí. Zdravé pracovní prostředí by mělo obsahovat společné prostory, ale taktéž zabezpečit každému zaměstnanci vlastní místo, které bude on sám mít pod kontrolou.

Důležité je uvědomit si, že všeobecné vnímání prostoru, objektů a materiálů závisí na individualitě jednotlivce a jeho zkušenostech a preferencích, které mohou být zakořeněné hluboko v genetické paměti. Celý život nás ovlivňují sociální a kulturní podněty z okolí, a to formuje i kde se cítíme dobře a čím se chceme obklopovat. Jedním z takových podnětů může být například masivní nábytek u prarodičů, kam jsme chodili na prázdniny jako děti. Máme tedy vytvořenou asociaci, že je nábytek z masivního dřeva spolehlivý, příjemný na dotek a trvalý. Proto i v Kaplan nábytek používáme dřevo z lokálních lesů, ze kterého měli kdysi nábytek i naši prarodiče.

Nejvyšším aspektem vnímání prostoru, ve kterém se nacházíme, je komfort. Standardně se používá tento pojem v souvislosti s přepychem a vysokou kvalitou, ale v tomto případě mluvíme o výrazném pocitu pohody nebo blaha. Komfort by neměla být žádná přidaná hodnota ale samozřejmost pro každé prostředí, ve kterém budeme setrvávat. To, jestli se cítíme komfortně, záleží na tom, jak kvalitně budeme svůj čas trávit, jak efektivně budeme schopni oddychovat nebo pracovat, a také jakou budeme mít náladu.

Na to, abychom se cítili v daném prostředí pohodlně, potřebujeme pociťovat komplexní komfort. Ten se skládá z toho, co vnímáme smysly a zažíváme celým tělem společně s tím, co víme na základě našeho kulturního poznání. 

Pocity z prostoru, ve kterém se nacházíme, jsou úzce propojené s vnímáním nového prostředí. Tomuto tématu se věnujeme v článku “Jak vnímáme nové prostředí?”.

Autor: KAPLAN 1934, Katarína Jankechová