Jak vnímáme nové prostředí?


Jak vnímáme nové prostředí?
Vnímání prostoru a předmětů kolem nás se skládá z několika podmíněných i nepodmíněných procesů v našem těle a vědomí. Vyhodnocováním těchto procesů získáváme zkušenosti, které v nás vyvolávají pocity. Způsob zpracovávání podnětů je v nás částečně zakořeněn z dob vývoje lidského mozku a pokrokem se aktualizuje a přizpůsobuje.
Vnímání přírodního prostředí

Člověk prožil nejdelší část svého vývoje v lesích, loukách a horách. Proto je přírodní prostředí pro člověka nejpřirozenější a navozuje v těle i mysli příjemný stav, který má na něj blahodárné účinky. Pobyt v přírodě přináší regeneraci celému nervovému systému, protože toto prostředí zná ve všech úrovních poznání a vnímání. Prostředí, které je vytvořeno harmonií přírody, zejména otevřené prostranství a čerstvý vzduch, prospívá psychickému a fyzickému zdraví.

Proto se i v domácnosti obklopujeme nepravidelnými tvary a materiály pocházejícími z přírody. V neznámém, uměle vytvořeném prostředí mají na nás úlomky přírody uklidňující účinky. Dřevo je nejrozšířenějším materiálem v domácnostech. Pohled na velké dřevěné plochy je pro člověka příjemný a stejným způsobem působí i na jeho ostatní smysly. Třeba designový rozkládací stůl z masivního dřeva Elica od Kaplan nábytek podporuje i svým tvarem přírodní aspekty a organičnost v moderním provedení.

Nové prostředí

Časem jsme ale lesy vyměnili za domy, louky za ulice a hory za mrakodrapy. Každý den tak přicházíme do kontaktu s novými místy, které na nás vplývají a vyvolávají v nás různé pocity. Od prvního momentu sledujeme podvědomě všechny aspekty prostoru a postupně je analyzujeme.

Vnímání nového prostředí probíhá vždy stejným způsobem. Nejdřív skenujeme prostor jako celek a posuzujeme jej z hlediska bezpečí. Používáme na to všechny smysly najednou. Kombinací sledování všeho, co je v našem zorném poli a periferním vidění, s dalšími smysly – sluch, čich a hmat, zpracujeme a vyhodnocujeme, jestli je bezpečné setrvat nadále na místě. Následně zkoumáme funkci prostoru, kterou může být třeba odpočinek, práce nebo socializovaní se. Před tím, než přijdeme do kontaktu s jednotlivými objekty, nejdřív vnímáme jejich množství a celkový dojem z jejich kombinace. Mohou působit harmonicky anebo rušivě a v takový okamžik náš nervový systém zpozorní a snaží se rozeznat problém. Rozhodující je také množství a intenzita nejen vizuálních stimulů, které musíme zpracovat. Při velkém množství podnětů může dojít ke přetížení nervového systému, což vede až k podrážděnosti a únavě. Kolikrát si ani neuvědomujeme, jak velký vliv na nás okolí má, a přitom všechny tyto podněty podvědomě vnímáme. Nekonzistence a chaos v prostoru bývají často způsobené kombinováním různých tvarů, materiálů a textur. Toho se můžeme vyvarovat například výběrem subtilnějších prvků ze stejného materiálu. Vhodné a spolehlivé je poradit se s profesionály.

V Kaplan nábytek Vám při výběru produktů umíme sjednotit druh i odstín dřeviny, aby spolu všechno materiálově ladilo a rovněž nabízíme několik uniformě tvarových kolekcí. Nejvíc produktů nabízí kolekce Gatta, kterou si můžete vybavit jídelnu, obývací místnost i pracovní prostor. Z produktů této kolekce můžeme zmínit pracovní stůl Gatta, jídelní stůl Gatta, příborník Gatta a další.

Nový objekt

Při fyzickém kontaktu s už konkrétním objektem se postup vnímání opakuje. Od skenování bezpečnosti, přes zjišťování funkce až po pocit, který může být jak estetickým potěšením, tak i frustrací nebo stresem. Díky dalšímu smyslu – hmatu, ale můžeme zkoumat mnohem podrobněji. Zjišťujeme jeho tvar, strukturu a texturu. Dále cítíme komfort nebo diskomfort a funkčnost pořád ověřujeme instinktivně i vědomě. Nastává tady komplexní proces vnímání produktu fyzicky, duševně i intelektuálně. Nejedná se přitom jen o doteky rukama, ale o zpracovávání podnětů celým tělem. Na somatické vnímání má vliv každý předmět, se kterým přijde do kontaktu naše tělo, bez ohledu na to, jestli se jedná o nábytek sedací, lůžkový, stolový nebo úložný.

Konkrétním příkladem může být první kontakt s rozkládacím designovým stolem Gatta. Na první pohled je jasné, že se jedná o stolový nábytek. Ze zkušeností člověk ví, že není pro něj nebezpečný, proto v dalším kroku zkoumá jeho tvar. Subtilní konstrukce v porovnání s většími rozměry stolu může vzbuzovat nedůvěru. To klienta nabádá k přímému fyzickému kontaktu s produktem. Při tomto kontaktu prověřuje materiál, texturu a pevnost celé konstrukce. Masivní dřevo nejčastěji s olejovou povrchovou úpravou je přirozeně příjemné na dotek. Tento příjemný pocit umocňují také jemně tvarované a opracované linie stolu. Při bližším zkoumání produktu i laik pocítí pevnost a spolehlivost celomasivní konstrukce. Nečekaný zvrat přichází v okamžiku, když klient objeví páčku na rozkládání stolu a intuitivně vytvoří z nenápadného stolu pro čtyři slavnostní jídelní stůl pro 8–10 lidí.

Lidské vnímání nového prostředí ovlivňují ještě další aspekty, kterým se budeme věnovat v článku “Jak se cítíme v prostoru?”

Autor: KAPLAN 1934, Katarína Jankechová

Naše webová stránka používá cookies

K poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Cookies jsou malé textové soubory, které mohou webové stránky používat, aby učinily uživatelský zážitek více efektivní.

Podle zákona můžeme na Vašem zařízení ukládat ty cookies, které jsou pro provoz naší stránky nezbytně nutné. Pro všechny ostatní typy cookies potřebujeme vaše povolení.

×